Taky se někdy cítíte, že už vážně nikoho nenajdete? Já já jo, mám
toho plné zuby, říkám proč si, když mi lidé, kluci i holky říkají, že
jsem hezká, tak proč jsem v životě nikoho neměla? Například, když se s
někým bavím a řeknu, že jsem ještě neměla kluka, civí na mě a říkají, že
to není možný. Není to, ale tak, že bych nikoho nechtěla, to vůbec.
Jenom prostě vážně chci být s někým koho budu mít ráda, s někým s kým
budu mít něco společného, prostě člověka kterému můžu věřit. A takového
člověka najít, mi přijde neskutečně těžké. Možná jsem až moc vybíravá,
možná, ale co je špatné na tom, že chci být šťastná a nebýt s někým jen
proto, abych měla kluka. Being single není špatný, mě osobně samota
nevadí, ale jo, někdy přijdou ty chvíle, kdy si přejeme, aby nás někdo
políbil, aby jsme vedle někoho leželi, aby o nás někdo pečoval, jako o
"princeznu".
Zrovna včera jsem se dívala na film Love, Simon. Ten
herec Nick Robinson - oh bože, no nemůžu z něj, i přesto, že ve filmu
hraje gaye, bože byl totálně hot. Nebudu vám lhát, u filmu jsem brečela -
jasně u dojemných chvilek, ale já se hlavně rozbrečela kvůli té lásce,
co z toho filmu cítíte, říkám si, vždyť tohle si sakra zasloužím taky,
co dělám špatně? Taky chci mít někoho, kdo mě má takhle rád, taky chci s
někým zažívat takový chvilky jako oni. Brečela jsem, chybí mi to,
chtěla jsem v tu chvílu jenom někoho, kdo by mě políbil a já už se
necítila tak sama.
Proč mám, ale pocit, že kluci v mém okolí, jsou
jenom po jednom, a to je sex, a nebo druhá skupina, co s holkama neumí
ani promluvit a taky to tak vypadá. Upřímně si myslím, že v tom nejsem
sama, ale cítím se tak. Denně poslouchat ve vlaku sexistický narážky, a o
tak jak by mě klátili, není příjemný, tak kde, kde je ten jeden,
kterýho si zasloužím, kdo by mě měl rád a chtěl se mnou trávit čas, mě
už to čekání přijde neskutečný.
Proč jsem tenhle článek
vůbec psala? Není to proto, abych si postěžovala, to ne, ale chci vám
ukázat, že určitě nejste sami, že se taky asi občas cítíme všechny, že
si myslíme, že je s náma něco špatně, ale není! Prostě buďte sami
sebou, ta/ten pravá/ý přijde, ale to čekání už vážně může být neúnavný.
Jenom
vám prostě chybí dotek jiné osoby, jo proto hned jak jsem dokoukala
film, jsem se musela domluvit s kamarádama, že zajdeme na nějakou akci,
ano prostě se chci opít, a chci se líbat, no a? Prostě chci, stejně se
potřebuje přenést přes jednoho s prominutím kokota- byl moje první pusa,
stalo se to asi v únoru, a od té doby se pořád vidíme, já ho teda
nerada, on nevím, několikrát se o mě snažil, ale já tohle nemám
zapotřebí, je to takovej ten "fuck boy". Prostě měl už několik holek,
vždy, když už ho přestane jedna bavit, tak se snaží o další. Upřímně
jsem ráda, že to skončilo, tím, že jsme se jen párkrát líbali. Někdy je
to těžký, někdy na něj pořád myslím a říkám si on přece není takovej,
dám mu šanci... Vím, ale proč si to občas myslím, byl to první kluk, co
se konečně nebál a oslovil mě, bavil se se mnou, nebál se mi napsal,
dokonce, řekl kamárádům, že se bojí mi dát pusu, protože to nechce
zkazit, jelikož to bude moje první, což je cute to neříkejte. Jenže
jeho chování se potom radikálně změnilo, a já se musím přesvědčovat,
abych na něj zapomněla, že se určitě najde další, co se nam´bude bát se
mnou mluvit, ale někdy se ta naděje zdá nereálná.
Žádné komentáře:
Okomentovat